Farnost Dubany

Farní kostel: Narození Panny Marie

Kněz: administrátor excurendo P. Antonín Koman SDB

Adresa

Římskokatolická farnost
Dubany 4
pošta Vrbátky
798 13

Pořad bohoslužeb

  • čtvrtek - 16.30 hod.
  • neděle - 8.00 hod.

Historie

První zmínku o Dubanech nalezneme již r. 1200 , kdy jsou zmiňováni Bohuslav a Jan z Duban. Název Dubany má obec od svých obyvatel, kteří se nazývali „Dubané“ – obyvatelé dubových lesů. Dub byl památný strom spolu s lípou a často se od nich odvozovaly i názvy obcí. Podobně nedaleko např. Dub na Moravě, nebo Lípy. Obec byla sloučena nejprve s osadou Vrbátkami, Štětovnicemi a později Margelíkovem.


Patronát na Dubany byl rozdělen mezi konvent sv. Kláry v Olomouci a královskou kapitulu v Brně. Později na zásah biskupa olomouckého přešel patronát celé obce pod klášter sv. Kláry. Po zrušení kláštera převzala patronát náboženská matice a posledním patronem byl Filip Ludvík harabě ze Sanint Genius.


Kostel zde stál jistě před r. 1368 s přilehlým hřbitovem , ale později, stejně jako v celé zemi i zde převládli nekatolíci. V r. 1554 nalézáme zmínku o 3 synech po zemřelém knězi dunajském Vavřinci. Ovšem už před bitvou na Bílé hoře zde byla velká snaha ustanovit katolického kněze. To se podařilo r. 1616, kdy olomoucký arcijáhen prezentoval do dubanské farnosti kněze Martina Krelia. K rozvoji Duban přispělo jistě i založení školy r. 1671. Původní fara byla nahrazena dnešní, která pochází z r. 1760 postavena za faráře Adolfa Huttera. Roku 1783 zažila farnosti těžkou ztrátu , blesk zapálil kostel tak, že z něj zůstala jen věž. Bylo to období velmi těžké, kdy Olomouc obklíčila r. 1758 pruská vojska , při jeho obléhání byly často ničeny i okolní obce, jako to bylo i v případu Duban, kdy jak píše kronikář:


"Během obležení Olomouce byla vesnice Dubany vyloupena a přímo vydrancována, takže obyvatelům a kolemjdoucím poskytovala obraz hrůzy a utrpení. V této době bylo rozhodnuto postavit nový kostel. Po zrušení kláštera sv. Kláry v Olomouci převzal od roku 1782 císař Josef II. Po obdržení stavebního povolení bylo 25. dubna 1805 započato se stavbou. Starý kostel byl s výjimkou věže stržen. Materiál pro novostavbu pocházel z tak zvané čelechovické kaple, která se nacházela dvě hodiny cesty od Duban a byla určena státními úřady na zbourání, i když to byla krásná kaple −1787. Hlavní brána dnešního kostela s velkým uměleckým zámkem a kostelní lavice pocházejí právě z této kaple. Stavba rychle pokračovala, takže kostel byl 1807 hotový. Vnitřní zařízení, výzdoba, postavení oltáře a varhan se 16 rejstříky byly uhrazeny zčásti z kostelního fondu, zčásti z příspěvku velmi štědrého tehdejšího faráře a děkana Johanna Němce."


Věž opravdu byla pouze upravena, neboť se zde nacházejí dvě zazděné gotické okna. Na trámech zvonice je vytesán r. 1685, který koresponduje z rokem uvedeným v děkanské matrice. Na vnitřní stěně věže je nápis červenou hlinkou – Martin Jurkovský parochus dubanensis. 1682. S kostelem však byly hned od počátku spoustu problémů. Brzy se v klenbě objevily trhliny, které byly tak vážné, že r. 1827 musela být postavena nová klenba. Ani pak však problémy nepřestaly a další opravy kostel zažil r. 1909 a 1928. Výmalba kostela byla provedena r. 1890. Čtyři velké a čtyři malé obrazy od Františka Přečka, byly r. 1930 přemalovány Adolfem Hellerem z Kroměříže.


K výbavě kostela Narození Panny Marie patřil i její původní obraz od Sebastiniho, který byl zničen požárem r 1783. Dnešní hlavní oltář se sochami sv. Cyrila a Metoděje je opatřen obrazem J. Šichana z Brna r.1894. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Barboře, sv. Janu Nepomuckému, sv. Kříži a sv. Floriánovi. Křížová cesta v gotickém stylu byla pořízena z Tyrol r. 1887. Varhany zn. Rieger pochází z r. 1870. Kostel byl bohatě vybaven liturgickými předměty ze stříbra, mezi kterými byla i nádherná monstrance, ciborium a 3 kalichy. Všechno muselo být odevzdáno v roce 1810 na státní účely, za což dostal kostel dluhopis od Dvorské komory na 330 láhví mešního vína. Věřící museli nahradit tyto nádoby měděnými do doby, než velký dobrodinec P. Jan Němec nedaroval farnosti nový kalich pozlacený r. 1826 a monstranci r. 1847. Také původní zvony byly zrekvírovány kromě umíráčku, který je z r. 1574. Nové zvony byly zakoupeny r.1925.


Další zajímavostí kostela jsou 4 malé obrazy , které nechal vymalovat výše zmíněný P. Jan Němec, podle vlastních zážitku z r. 1805, kdy farnost drancovali nejprve ruští kozáci směřující ke Slavkovu a o několik dní později vítězné vojska francouzská. Neušetřili ani kostel a vyplenili faru.
Kromě těchto pohrom zde řádil několikrát požár, zvlášť r. 1847 a 1861 a r. 1849 černá cholera.


Kromě P. Jana Němce, jehož hrob se nezachoval, zde působil jako kaplan František Zgoda , známý pod pseudonymem Karel Křen. Narodil se v Kojetíně r. 1861 a od s krátkou přestávkou působil v Dubanech od r. 1889-1907. Je znám jako autor mnohých črt, studií a fejetonů za hanáckého prostředí. Mezi nejznámější jeho díla patří – Na té naší Hané, Strýčkovy rozumy, Pod hanáckým nebem a další. . Jeho hrob je na místním hřbitově a na farní budově mu byla odhalena pamětní deska.


Na hřbitově najdeme také hroby P. Aloise Bednáře, P. Cyrila Vrábela a kaplana Františka Šimka. Hroby P. Jana Němce, Františka Slezáka a Josefa Slezáka se nedochovaly.


Po smrti posledního faráře byla farní budova zabrána r. 1952 pro vojáky. Nyní je farnost pod spravována z Kralic na Hané.


podle farních materiálů